Založení oddílu
Někdy na podzim v roce 1971 si Jarda Kaplan řekl, že není možné jenom pracovat, rozvzpomněl se na své sportovní mládí a rozhodl se znovu začít hrát tenis. Kurty v Mokré ani Horákově nikdy nebyly a tak nezbývalo, než nějaký postavit. Na výboru TJ mu řekli proč ne, sežeň si lidi a postavte si. Aby bylo možné práce organizovat, musel se založit tenisový oddíl. Založení oddílu předcházelo ustavení přípravného výboru. Stalo se to blíže nezjištěného dne v zimě 1972 v restauraci u Zajíčků. Předsedou výboru se stal Jarda Kaplan, dalšími členy byli Karel Přerovský, Franta Pejřil a Jindřich Sehnal, všem bylo okolo pětadvaceti. Došlo i na nábor členů, protože výbor TJ požadoval členskou základnu. Přestože téměř nikdo tenis doposud nehrál, byl to sport dost populární a podařilo se založit patnáctičlenný oddíl. Kromě výše uvedených se do oddílu přihlásili A. Slavík, J. Tobolák, E. Vaňáčková, M. Audová, Kalábková, E. Polišenský a další, jejichž jména si už nepamatuju.
Výstavba prvního kurtu začala odhrnutím části skládky za fotbalovým hřištěm. Kamení se dovezlo z lomu cementárny, která byla od začátku pomocníkem zejména při zajištění techniky. Také se v ní musely vydělat peníze sběrem kovového šrotu, aby bylo na všechny ostatní náklady, jako byl třeba dovoz materiálu – zejména škváry, která byla dost nedostatkovým zbožím. Vše se dělalo ručně, protože využití mechanizace bylo problematické. Nejaktivnější pracovníci při výstavbě byli pánové Kaplan a Přerovský, kteří odvedli více než polovinu práce. Při organizaci prací pomáhal i tehdejší předseda TJ CEMO pan Alois Irajn. Někteří další členové pomáhali, někteří se jen vezli a nedělali nic. Proto se práce táhly a kurt byl dokončen až v roce 1974. Slavnostní otevření se uskutečnilo 22. června v rámci sportovního dne na hřišti. Prvními hráči na kurtu nebyli domácí, ale pozvaní činovníci okresního tenisového svazu – pánové Karel Seyfert, Miloš Taranza, Antonín Ondra a … Ach, ta paměť! První předseda J. Kaplan odešel v roce 1974 z obce na montáž, funkci převzal K. Přerovský. Oddíl se v té době rozrostl až na třicet členů, včetně osmi dorostenců. Na kurtu ještě nebyl přívod vody, protože jí byl v Mokré nedostatek. Hrálo se, nehrálo, nebyl tu nikdo, kdo by tenis uměl hrát pořádně a ostatní ho naučil. Hrálo se tedy velice rekreačně.
V roce 1977 se podařilo dokončit vodovodní přípojku a začalo se s výstavbou druhého kurtu, vrátil se J. Kaplan, z Prštic se přistěhovali noví členové – manželé Kuničtí. Sportovní činnost se rozbíhala, učili jsme se hrát.
Začátek soutěží
V roce 1979 se přihlásilo CEMO Mokrá do soutěže smíšených družstev dospělých. Družstvo tvořili J. Kaplan, Z. Kunický, P. Vlček, F. Dvořák, E. Polišenský, K. Přerovský, K. Kvarda, J. Irajnová a J. Ruibarová. Protože druhý kurt ještě nebyl dokončen, hrály se všechny zápasy venku. Dále byla vybudována tréninková stěna. V okresním přeboru II. třídy skončilo družstvo na posledním 6. místě, když za celou soutěž získalo jeden bod ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. V oddíle se trénovalo 2x týdně, žáci a dorostenci se připravovali pod vedením trenérů J. Kaplana, Z. Kunického a I. Kunické, kteří absolvovali školení. Byl dobudován druhý tenisový kurt. Zdeněk Kunický převzal od Karla Přerovského funkci předsedy oddílu.
V roce 1980 jsme do soutěží smíšených družstev přihlásili družstvo dospělých, dorostu a žactva. Do družstva dospělých přestoupila I. Kunická, která již v oddíle pracovala, ale hrála za Prštice. Družstvo dorostu tvořili M. Pastorek, V. Neveselý, R. Lukes, E. Ehrenberger, T. Skládaná, A. Ruibarová, družstvo žactva R. Geržičák, J. Kaplan, R. Fiala, V. Hlavinka, T. Bartalos, M. Uhlíř, I. Geržičáková, T. Přerovská a K. Fialová. Sportovní úspěchy ale zatím nepřišly.
Kolem obou kurtů byly vysazeny túje. Díry pro jejich zasazení musely být na některých místech vykopány sbíječkami. V roce 1981 jsme navezli škváru na výstavbu nových kurtů, ale ukradli ji vojáci z Horákova na své hřiště v kasárnách. Kvůli roztrpčení se nám nepodařilo ve výstavbě pokračovat.
První úspěchy hráčské
Již v roce 1980 získala titul přebornice okresu I. Geržičáková. V roce 1981 se probojoval Jirka Kaplan do finále mladších žáků a kvalifikoval se na krajský přebor. Radek Fiala je ve stejném roce v semifinále staršího žactva. Žáci se prosadili i v soutěži družstev, umístili se na 2. místě v okresní soutěži a postoupili do okresního přeboru. V letech dalších byly soutěže družstev obsazovány stejně, pouze se měnilo jejich složení tak, jak děti stárly. Družstvo dospělých vedlo největší boje o předposlední místo v soutěži s tradičními rivaly z Veverské Bitýšky.
Úroveň mládežnických družstev se postupně dařilo zlepšovat tak, že dosahovala i dílčích úspěchů. V roce 1983 družstvo dorostu v sestavě M. Pastorek, R. Fiala, E. Ehrenberger, T. Bartalos, T. Přerovská prohrálo až v posledním zápase (finále) soutěže 4:5 v Zastávce jen proto, že druhá hráčka I. Geržičáková k utkání nejela. Hráčská základna byla úzká, družstva neměla náhradníky. Na její rozšíření vedli manželé Kuničtí a K. Přerovský tenisovou školu, která čítala asi 15 dětí. Z oddílu odešel podruhé, tentokrát definitivně, J. Kaplan za prací do Dukovan.
V roce 1982 je v soutěžích družstev vše při starém, obsazujeme místa na chvostu soutěží, jenom žáci hrají vyšší soutěž. Nejlepší mladší žák Jirka Kaplan na krajském žebříčku, staršímu žákovi R. Fialovi umístění jen o malý kousek nevyšlo. Založili jsme školu pálkového tenisu, do které se přihlásilo 14 dětí. Na kurtech jsme vybudovali definitivní přípojku vody a založili základy pro opěrnou zeď pod kurty 1+2 a tím se připravili na novou výstavbu.
V roce 1983 pokračuje trend stárnutí mládežnické základny. Někteří starší žáci přestávají hrát, protože nemají dost vytrvalosti. Turnaj je proto organizován pro dorost, který má lepší výkonnost. Dosahuje pěkného úspěchu, v meziokresní soutěži družstev si zajistil 2. místo (Pastorek, Fiala, Ehrenberger, Bartalos, Geržičáková, Přerovská). Turnaj žen se nekonal pro malý počet přihlášených. Uspořádán byl první a na dlouhou dobu i poslední oddílový turnaj mužů a dorostu, ve kterém zvítězil F. Dvořák před M. Pastorkem. Škola pálkového tenisu má stále stejnou slušnou základnu. Na kurtech se pokračuje ve výstavbě.
V roce 1984 jsou v soutěži družstva dospělých, dorostu a žactva. Do družstva dospělých se postupně zapojovali odchovanci (Pastorek, Fiala), ale ne v takové míře, jak si všichni představovali. Po vojně nebo po svatbě většinou přestávají hrát. Dorost je již bez Pastorka až na pátém místě. Dokončena byla opěrná zeď a na dalších dvou kurtech rozhrnuta škvára.
V roce 1985 zestárli i dorostenci, a proto byli přeřazeni do družstva dospělých. Družstvo žáků je doplňováno nejstaršími pálkaři, kteří již přešli na normální rakety. Na nové kurty jsme natáhli vodu, zabetonovali obrubníky a postavili sloupy na plot. Plocha je zhruba urovnána. Kvůli spartakiádě, která probíhala na hřišti, nám zbourali sotva dokončenou odrazovou stěnu.
V roce 1986 byl proveden neúspěšný nábor nových pálkařů. Přihlásilo se jen 5 dětí. Byli jsme pořadateli okresního přeboru žen. Práce na výstavbě kurtů stagnují, protože se ozývají hlasy, že je málo prostoru pro fotbal a my ho máme uvolnit. V roce 1986 jsme měli v meziokresní soutěži dvě družstva (mladších) žáků, která se staršími bojovala úspěšně. V příštím roce již bylo A družstvo žactva druhé. Tvořili ho Z. Kunický ml., M. Varhaník, bratři Pospíšilové a Z. Kunická. Další vyrovnaní hráči tvořili B družstvo. Přišel silný útlum družstva dospělých, které hraje jen soutěž 3+1 (i dalších 10let) a které bylo stále jen na konci tabulky.
V roce 1987 nám byl zlikvidován těsně před dokončením 4. kurt kvůli škvárovému hřišti pro fotbal, které mohlo být klidně o 20 m dále. Jenom by to dalo víc práce. Přišla silná nechuť k práci na výstavbě.
V roce 1988 měli mladší žáci pěkné výsledky. Mezi staršími hráči v meziokresním přeboru vybojovali 4. místo v sestavě Kunický, Pospíšil, Varhaník, Řičánek, Kunická, Miškářová. Jsme pořadateli okresního přeboru mladších žáků, při kterém vítězí ve čtyřhře náš pár Kunický a Varhaník. Tito dva a Klíma se probojovali i na krajské přebory. Nastala nejúspěšnější sezóna žáků v prvních 30ti letech. Kunický s Varhaníkem zvítězili kromě okresního přeboru ještě v dalších sedmi turnajích ve čtyřhře, Kunický sám pak na čtyřech turnajích ve dvouhře. Obraz výkonnosti se projeví i v krajských žebříčcích – Kunický je 13., Varhaník 30. Zato družstvo dospělých se stále potácí na předposledním místě tabulky. Řada hráčů pro nemoc nehraje a torzo na víc nemá.
Byly zabetonovány nové sloupy na oplocení a sloupky na síť a položena vrstva přesáté škváry. Vytvořili se základy pro novou opěrnou zeď (ještě v roce 2001 nebude fungovat). Na konci roku má oddíl 15 dospělých, 3 dorostence a 14 žáků.
V roce 1989 bylo družstvo dospělých opět předposlední (7.) v okresní soutěži 3+1, A družstvo žáků přes zranění Varhaníka 5. v meziokresním přeboru a B družstvo 5. v meziokresní soutěži. Kunický mladší opět bodoval i na přeborech – 2. místo v okrese a účast ve čtvrtfinále na kraji mu vynesla nominaci i na přebor republiky. Tam se již neprosadil. V roce 1989 byl dobudován třetí kurt.
V roce 1990 přestupuje Kunický ml. do Brna, Varhaník je stále nemocen, družstvu žáků se bez opor nedaří a je předposlední, stejně jako již tradičně dospělí a žactvo B.
V roce 1991 družstvo žáků v sestavě Kunický (na rok se vrátil), Richter, Chylík, Kolář, Machková a sestry Peslarovy zvítězilo v meziokresním přeboru a je z toho hned postup do kvalifikace na krajskou soutěž.
Pořádáme turnaje
Od roku 1980 pořádáme pravidelně turnaje. Začínáme turnajem žen v srpnu 1980, což bylo v okrese poněkud neobvyklé. Turnaj se pak konal ještě 10x, než bylo pro nezájem našich hráček od jeho pořádání ustoupeno. Postupem času se oddíl stal tradičním pořadatelem turnajů mládeže. V roce 1981 je to turnaj mladšího a staršího žactva, rok nato turnaj mladšího a staršího žactva a dorostu. Mnohokrát jsme pořádali i okresní přebory jednotlivců ve všech věkových kategoriích. Tradičně pořádáme halové turnaje mužů v tělocvičně Základní školy Mokrá. Od roku 1990 jsme kromě mládežnických turnajů i pořadateli turnajů mužů koncem září. Jsou vždy dva – jeden pro hráče úrovně našich hráčů a druhý, lepší, který většinou přiláká i přední hráče celostátního žebříčku. Turnaje se mimo jiné zúčastnil i vítěz Wimbledonu (ve smíšené čtyřhře) Leoš Friedl z Jihlavy a další přední hráči českého žebříčku.
Karel Přerovský
Tímto bych chtěla poděkovat Karlovi Přerovskému za sepsání vyčerpávajícího příspěvku a za seznámení s historií našeho oddílu. A teď bych si s dovolením ráda trochu zavzpomínala já…
Moje soutěžní tenisová „kariéra“ začala v roce 2004. V roce ve kterém se samozřejmě i díky mému nebezpečnému forhendu ve II. třídě velmi dařilo týmu mladších žáků. Sestava A. Ryšánek, J. Fiala, Z. Ševčík, P. Fuksa, P. Bartáková a L. Kubáčová nakonec skončila na druhém místě s osmi vítězstvími a jednou prohrou 3:6, kterou jim uštědřil tým ŽLTC Brno B. V kategorii starších žáků jsme ve stejném roce bojovali ve III. třídě, kde jsme ale nakonec skončili na předposledním 6. místě. Tým dospělých (R. Kolář, L. Rutar, D. Trávníček, R. Kindl, T. Vojtěch, Z. Kunická, M. Skotalová a M. Vojtová) se umístil ve IV. třídě stejně jako mladší žáci na krásném druhém místě. Jen družstvo ASK Blansko B je dokázalo porazit.
V roce 2005 družstvo dospělých vybojovalo ve IV. třídě opět druhé místo v tabulce za neporaženým TK Kunštátem. Starší žáci přes všechnu svoji snahu končí stejně jako minulý rok šestí.
Zapomenout ale nesmíme na jarní sezónu 2006, ve které konečně slavil úspěch lehce obměněný tým starších žáků – A. Ryšánek, J. Fiala, R. Barták, A. Lerch, K. Durdová a P. Bartáková. Ten se suverénně bez jediné porážky dostal na první místo tabulky. Tým dospělých (L. Rutar, R. Kindl, M. Sova, T. Vojtěch, L. Šmerda, J. Grolich, R. Kolář, M. Skotalová, Z. Kunická, K. Durdová a P. Bartáková) ve IV. třídě obsadil stejně jako předchozí dva roky stříbrnou příčku. Tentokrát se zařadil za vítězné družstvo TK Kunovice.
Rok 2007 nebyl pro družstvo dospělých příliš dobrým rokem. Jen se dvěma vítězstvími se umístilo na pátém místě a stále tak setrvávalo ve IV. třídě. Zlom ale přišel rok nato. Po sedmi vítězstvích se dospělí (R. Kolář, M. Sova, T. Vojtěch, P. Jeřábek, V. Hub, J. Fiala, L. Rutar, R. Böhmová, P. Bartáková a Z. Kunická ) radují z prvního místa a postupu do III. třídy. Porážku si odnesly týmy jako Sokol Rudice, Univerzita obrany B, TK Kunštát, TJ Mokrá Hora, ASK Lipůvka a další.
V roce 2009 skončili dospělí šestí. V zápase s Tuřany týmu poprvé pomohl tehdy třináctiletý Radim Barták, který se v celostátním žebříčku mladších žáků díky své píli, odhodlání a dřině dostal na 9. místo.
V roce 2010 znamenalo sedmé místo v tabulce sestup týmu dospělých zpět do čtvrté třídy. Jarní sezóna 2011 pro ně ale byla sezónou šťastnou a s pouhými TŘEMI prohranými sety si naše „áčko“ vybojovává zpět své místo ve III. třídě. O tuto senzaci se postarali L. Sova, R. Kolář, P. Jeřábek, M. Sova, R. Barták, J. Jagoš, R. Böhmová, P. Bartáková a M. Skotalová.
Je to jako na horské dráze. O rok později tým dospělých na ostatní týmy výkonnostně nestačí a po rozhodujícím zápase s TTK ESOX končí na nepopulárním konci tabulky, předposledním sedmém místě.
Dále nemůžu nezmínit úspěch našeho družstva starších žáků (E. Petřík, T. Grega, A. Kristyán, M. Jakubčík, A. Lukeš, L. Zaduban, M. Umlášek, A. Vašíčková, A. Zadubanová, M. Bednářová, L. Havlásková), které v roce 2014 vybojovalo bez jediné porážky postup do II. třídy, ve které si své místo udrželo i v následující sezóně. Po roční pauze se dává ve stejném roce opět dohromady tým dospělých rozšířený o nové tváře. Sestava H. Šrenk, T. Majer, T. Neuer, R. Kolář, P. Jeřábek, L. Leichman, P. Bartáková a sestry Bednářovi ve IV. třídě nakonec získává pomyslnou bramborovou medaili.
V jarní sezóně 2015 opět lehce obměněná sestava skončila znovu na čtvrtém místě se čtyřmi výhrami a třemi porážkami.
Rok 2016 byl ve znamení vítězství, které A tým vybojoval ve IV. třídě. Porazil týmy jako TK Brno – Chrlice B, TK Líšeň, Slovan Hodonín a další. 6 bodů a první místo v tabulce znamenalo jediné – postup do III. třídy.
Pro A tým dospělých byl rok 2017 dobrým rokem, umístilo se s pěti výhrami a dvěma prohrami na třetím místě a vybojovalo si pro následující sezónu setrvání ve třetí třídě. Díky navrátilým odchovancům jsme poskládali i druhý tým dospělých. Ani ten se neztratil a ve čtvrté třídě obsadil střed tabulky. Rekreačně založené družstvo dospělých hrající přebor JM kraje se umístilo těsně pod stupni vítězů. Pro tento je rok je potřeba nejvíce vyzdvihnout práci s mládeží. Došlo k masivnímu náboru dětí od 5 let, kterých se přihlásilo více než 30. Pod vedením tří kvalifikovaných trenérů děti dělaly své první tenisové krůčky. A díky nově vybudovaným kabinám se poprvé mohl konat týdenní tenisový kemp, kterého se zúčastnilo 15 dětí.
Mezivesnické utkání ve čtyřhrách, ve kterém proti sobě nastoupilo pět dvojic za Mokrou a pět dvojic za Velatice, vyhrál tým Mokré 16:9. Další srpnový víkend si tenisté zahráli tradiční Memoriál Jaroslava Kaplana. Z výhry 20. ročníku tohoto turnaje a putovního poháru se nakonec radoval Tomáš Neuer. Druhý víkend v září pak patřil utkání Mokré proti Hostěnicím opět ve čtyřhrách. Mokrá zvítězila jednoznačně 9:0.
V roce 2018 nás reprezentovala dvě tenisová družstva dospělých. A tým hrál stejně jako minulý rok třetí třídu a ve své skupině se umístil na šestém místě. Rekreanti obsadili stejně jako loni smolně 4. příčku, od titulu je dělilo jediné vítězství. Poprvé jsme zapojili do soutěží i naše děti v kategorii mladšího žactva a babytenisu. Junioři sbírali své první zápasové zkušenosti s podstatně silnějšími soupeři, nicméně díky odhodlání a bojovnosti bychom mohli očekávat dobré výsledky do budoucna. Členská základna se rozrostla na 83 členů, z toho 42 dětí. Na našich kurtech se také povedlo uspořádat několik turnajů a tenisová olympiáda dětí. Ani letos nechybělo srpnové přátelské utkání ve čtyřhrách proti Velaticím (6. ročník) s těsnou výhrou Mokré nebo tradiční Memoriál Jaroslava Kaplana (21. ročník), tentokrát v poněkud komornější atmosféře. Putovní pohár v něm nakonec vyhrál Jan Fiala. Díky pozitivním ohlasům z loňského roku se i tento rok pořádal tenisový kemp pro děti.
Petra Bartáková